Můj příchod k "mamince"

Pondělí v 11:26 | Shanty the bunny |  Shanty
Ahoj,
Já se jmenuji Shanty. Určitě kdo sledujete naše stránky a youtube tak mě znáte, ale řekla jsem si s maminkou, že vám napíši jak jsme k sobě přišli, ale tak trochu z mého pohledu.

Bylo mi krásně a teploučko. S mími sourozenci a mou pravou králičí maminkou jsme si často hrály. Ale jak jsme rostli mí sourozenci odcházeli pryč a já nevěděla kam a bála jsem se.

Jeden krásný den pro mě přišla paní co vede chovnou stanici teddy od Bettynky. A šla mě učesat. Říkam si tolik fintění, co se bude dít. Cítila jsem v bříšku divný pocit.

Najednou se objevila nějaká holka a její maminka. Zjistila jsem, že si jede pro mě a já se tvářila jako vždycky protivně, protože se mi to nelíbilo. Chtěla jsem zůstat s maminkou, ale nešlo to.

Dali mě do nějaké tmavé přepravky a já se mooc bála. Pak mě zavřeli do nějaké obrovské klece (auto) a strašně to skákalo. To bylo strašně strašidelný a já si řekla, že se ji za to pěkně vyčůrám na ten měkoučký ručník. Jediná výhoda byla ta, že jsem tam měla seno a tak jsem nacpala své bříško.

Ta slečna co se o mě měla starat si mě odvezla domů a dala mě do obrovské klece. A mě se ulevilo. Klec jsem ještě neměla moc vybavenou, ale byla jsem šťastná, že už tam není tma a nedrncá to.

Po pár dnech si ta divná holka myslela, že se s ní budu kamarádit či co. Ale to já neee mě se nechtělo, protože se mi stýskalo. A tak jsem ji občas kousla, ale nějak jsem cítila, že ji je smutno a začali jsme se zbližovat. Hrála si se mnou a měla mě i přesto všechno ráda.

Od té doby ji sice trošku pozlobím, ale je to má maminka. Krásně se o mě stará a mam ji mooc ráda.

Uběhlo pár dní a něco se slavilo. To už se mnou maminka natáčela na youtube ještě na maminky kanál. Myslím, že tomu říká Vánoce. Dostala jsem kupu ňaminek. A měly jsme se dobře.

Maminka mě často brávala ven a my jsme se pomlu začli zbližovat. Taky po mě chtěla, abych namáhala své nožičky a já jakožto líňoučký králíček se mi nechtělo. Chtěla abych se snažila a skákala jsem přes překážky. Ano šlo mi to, ale usoudila, že mě radši bude opečovávat a milovat mě, než mě nutit. A za to já jsem ráda.

No a najednou se zase něco slavilo a já zjistila, že to jsou mé narozeniny. Maminka byla moc šťastná, že konečně může oslavit svého zvířátka narizeniny. Dostala jsem dortíček a nějaké dárečky jako mňaminky seno a domeček.

Po dlouhé době se maminka rozhodla nás někam odstěhovat. Uznala, že se tam budeme mít dobře a konečně i mě tam mají rádi.

Teď jsme obě veselé a uhobkané. A těšíme se až spolu oslavíme první rok.

PS: Snad se článek líbil a čekejte více clánečků z mého pohledu.

Ahoj Vaše ušatá kamarádka Shanty.

 

Závody v Ptýrově - Výlet s rodinkou 19.8. 2017

23. srpna 2017 v 9:59 | Farted Amaya |  Výlety
Ahoj, jak jistě víme jsou prázdniny. A prázdniny jsou plné výletů.

Já jsem k narozeninám dostala krásný překvapení. Ke kterému se postupně dostaneme.

A kdo tam vlastně byl? Já, přítel, mamina a její přítel.

První část výletu jsme měli zastávky my. Já s přítelem, jsme rodině ukazovali kde jsme braly sestru a aby se taky podívaly kde cestuji.

První zastávka byla v Hřídelci. Tam se těžili krystaly.


Z úseků kde jsem už byla jsem fotila spíše přírodu. Protože tu miluji a taky o tom napíšu samostatný článek, ale to už odbíhám. Jinak fotky níže je focené na Veliši.



Dále už nás pak provázel maminčin přítel, ale nejdříve jsme si dali malé "občerstvení".


Pak už jsme pokračovali po stezce kterou znal maminčin přítel. Takže pro nás všechny, krásná nová místa.


Jsem na detalnější fotky přírody, takže ještě jedna ukázka a pak přijde závěr <3


Bylo to moc krásné, lezly jsme po skalách, v lese, ve skalách. Prostě všude možně. Bohužel si teď nevzpomenu jak se to přesněji jmenovalo.

A teď to nejdůležitější na celém výlětě. Bylo pro mě překvapení. Jedeme a teď jen slyším. "Zavři oči".
Zavřela jsem oči a čekala co na mě vykoukne za překvapení. (Předčasný narozeninový dárek k 20nám.) A teď najednou slyším nějaký rozhlas. Už mi to bylo jasné a začala jsem se smát.

No jasně, že to byly závody v Parkouru v Ptýřově. Skákaly 145cm. Vešly jsme a uviděla jsem tento barák a hned fotila.


Bylo to tam krásné. Všude koně a jazdci. Hodím jsem fotku už z vyhlášení. Když se výherci projíždeli. To jsme nestihly, ale to nebylo hlavní. Náš hlavní tah přišel až večer.


Pak jsem se dostala ke stáji. Kde byly krásní ustajení koně. I ty závodní. Hodím sem jednu fotku horší kvality, ale koník je nádherný.


Koník byl velice mazlivý a rád hubičkoval. Pak tam měli i jednoho koníka bez oka a na druhé neviděl. Ale to vůbec nevadí, byl nádherný.

Další fotky jsou bohužel už v blbé kvalitě, protože jsou z večera a já neměla foťák. Fotky má maminčin přítel.
Naše hlavní část byla večer. Byly to závody na umělém světle.

Závody jelo 25 dvojic. 3 jezdci spadly a jeden koník neměl oko. Takové malé zajímavosti.

Bohužel boj deseti dvojic o umístění už jsem neviděla, protože mě chytl zánět močáku. A musely jsme jet, protože je to velice nepříjemné.

Z maminou jsme se fotily na jízdárně u překážek a mám i nějaké videjka.
Tak Vám sem hodím poslední fotečku, horší kvality, tak se nezlobte :D


Fotek mám více, ale to by byl asi celý článek jen o fotkách. Jakmile rozjedou rajče, tak fotky naleznete na mém rajčeti.

Doufám, že se článeček líbil a že jste ho dočetli až jsem :) Dalo to docela zabrat :D

Užívejte posledních pár dní prázdnin :) Ahoooj.

Shanty od Bettynky - Seznámení

18. srpna 2017 v 15:38 | Farted Amaya |  Shanty
Ahoj, Dnes vám představím našeho králičího člena rodiny Shantynku. Tento článek bude ve stylu pet tagu.

Shanty je zakrslý teddy červené barvy.
Je narozena 23.5. 2016
Mám ji z chovné stanice Teddy od Bettynky.

Proč zrovna jméno Shanty?
Měla jsem vybraných více jmen. Asi tak 6. Jelikož jsem věděla, že to bude holčička bylo to jednodušší. Jelikož je Shanty z chovné stanice je tetovaná. A její písmenko je S. Tak jsem si vybrala s těch jmen Shanty a taky mě napadlo jako první ze jmen. Takže osud? :) Její celé jméno je Shanty od Bettynky.

Má papíry?
Jak jsem psala Shanty je z chovné stanice a má tetování. Má výpis předků a papír z novošlechtění. Jméno chovné stanice je Teddy od Bettynky.

Jak dlouho máš Shanty?
Shantynku mám od 12.12. 2016. Krásné datum ne? Takže za chvilku rok. Shanty jsem dostala od mamky k Vánocům.

Shantynčino chování?
No začátky byly velice těžké. Shanty je takové trdýlko. Vždycky když ji dávám jídlo, tak se vzteká a plete se pod nohy. Nebo když ji chci dát nějaký pamlsek musí ho mit prostě hned. Je takový malí pejsek. Všechno hned a pokud to není vzteká se. No vlastně více jak mimčo, než pejsek.
A taky je pěkně vyčůraná. A to tím, že bez pamlsku ani pohlazení. Když něco šustne hned je u mě a čmuchá jestli něco dostane. Pokud ne opět se vzteká :D Ale aspoň, že se nechá pomazlit. Poté teda dostane ňaminku.

Co pro tebe znamená?
Toto je častá otázka. Asi se trošku rozepíšu. Ze začátku jsem to chtěla vzdát, protože to bylo vážně těžké. Strašně se vztekala, nemohla jsem ji učesat a bylo to šílené. Musím se přiznat, že v některých chvílích jsem si říkala, zda ji nevrátit majitelce. Ale nepodlehla jsem a bojovaly jsme dál. A jsem za to vděčná. Jsem vděčná všem co mi pomohly a nakoply mě a já se vzpamatovala. Stála při mě i mamka a říkala mi "Jsou jako děti, někdo si zvykne hned někdo ne."
Ale dost rozepisování. Shanty je pro mě mé všechno. Nikomu bych ji nedala. Starám se ze všech sil jak mi to jen má vůle dovolí. Miluju jí a moc mi pomohla. Doufám, že už se nebudu muset vzdávát něčeho co miluji. (Viz předešlí článek).
Je to má láska, mé mimčo (Ano čtete dobře) Prostě mé vše!

Jaké má přezdívky?
No když zlobí tak je to: potvora, lump, Shantyna. Ale říkám ji i lépe, když je hodná tak: Shanty, Shantynka, Miní, šmudla a tak dále :)

Kde bydlí?
Shanty má království, má klec 1m na 80cm. Denně otevřenou a běhá po místonsti u balkonu. Takže denně čistý vzduch a prostě prostor na běhání. Má tam i překážku a 2 domečky. Rozházené hračky.

Máte v plánu nějaké soutěže, či ste někde byly?
Měly jsme v plánu výstavu teddy v Praze, ale vykousala si chlupy, takže ta padla. Jinak by měla být teď v prosinci ve městě kde Shanty pochází, uvidíme jak bude vypadat její kožíšek v zimě. Králičí hop ji moc nebaví, takže soutěže jako takové jsou asi pro nás tabu :)

Nejoblíbenější ňamky? Jídlo, pamlsky atd..?
Naše nejoblíbenější granule jsou od Verse Lagy. Jsou bezobilné a Shanty je miluje. Jako další si velice oblíbila bezobilnou směs od Vitakraftu (máme jen na zkoušku). A bezobilné hráškové kroužky. Miluje dropsy od Greinleis (JR Farm) - Taky bezobilné. Ale, nejvíce si ze všeho nejradši smlsne sušené ňamky, jako je jablíčko, mrkev, mlíčí, travičku, listí z jahodníku, okvětní lístky růží. Prostě vše sušené.

Shanty a venek?
Shanty je venku uplná ďáblice. Miluje být volná, ráda tam skotačí. A samozdřejmě si i smlsne na čerstvé travičce. Ráda zkoumá nové věci. (Byly jsme na zahradě a utíkala furt do křoví, bohužel jsem to pak musela zaterasit :D).
Bohužel ven moc nemůže, protože vždy má hodně klíšťat. Až je mi ji líto. Někdy jdou dát pryč a někdy ne. Bojím se, abych je nevyndala špatně.

Očkuješ?
Shanty teď budu očkovat po druhé, ale ano očkujeme každý pul rok.

Vyrábíš hračky?
Ano Shantynce jsem nějaké hračky vyrobila. A moc se ji líbily. Jenže teď už nemám nápady :D

Nejúžasnější zážitky?
Vše se Shanty je zážitek od zlobení po hlazení či její blbnutí :D Miluju jí.

Vaše prdlé zvyky či tradice?
Ano mám nějaké tradice či nějaké zvyky. Dříve jsem Shanty četla knihu. (Budu muset zase začít). Je to super na zblížení.
Povídám si s ní co budeme třeba dělat a tak.
No a samozdřejmě miluji oslavy. Slavím Shantynčiny narozeniny a i Vánoce. Vždy to dokumentuji na yt. Prostě to zbožňuju :D

No tohle by bylo takové malé seznámění. Pokud bych na něco zapoměla tak mi určitě nějaké otázky napiště :)


Mějte se krásně a ahooj :)

Nápady na otázky jsem čerpala z mé oblíbené stránky o Ńufíčkovi :)
 


Něco na zamyšlení..

16. srpna 2017 v 23:59 | Farted Amaya |  Shanty
Ahoj, dnes tu mám článek trošku z jiného soudku. Článek bude o našich milovaných mazlíčcích.

A proč zrovna to ?

Dělala jsem Shantynce klec a večeři, když v tom jsem si uvědomila, že moc času s ní netravím. Ano je to sice "jen" králík, ale myslím, že by si zasloužila více mého času. Čas který trávím na sociálních sítích bych měla věnovat jí.

A nejemon já. Měli by jsme to dělat všichni. Ten čas, který si říkáme "Já se nudím, co budu dělat?". By jsme měli věnovat svím věrným mazlíčkům.

A proč? Proč tohle vůbec píši?

Sama jsem teď "neměla moc času". Ano jsou to jen výmluvy. Jak neměla čas? Ten čas, který jsem proválela v postely jsem mohla věnovat dalšímu zbližování. Dalším hrám.

Se Shantynkou to mám těžší, protože to není žádný mazel, ale za to vím, že když si vemu jen "blbou" ruku a drbu s ní o koberec, tak je Shanty šťastná a skotačí. I když se zlobí, je na ni vidět, že je šťastná jak s ní blbnu.

Je to takové zamyšlení, nad tím proč vlastně Shanty mám a nevěnuju ji ten čas? Proč máme zvíře? Aď je jakýkoliv důvod.

Já jsem si přála nějaké zvíře, abych zaplnila to špatné. To opuštěné místo. Tolik chvil jsem strávila z brekem a prosením, abych mohla někoho mít a pak mu nevěnuji čas?

Se Shanty to byl vážně boj, který jsem ale dáse říci "vyhrála" a posunuly jsme se společně dál. Tak na tom musím ještě zapracovat a nevzdávat se. Vím, že to bude třeba trvat další roky, ale mohly by jsme být skvělí parťáci tak jako vy se svým mazlíčkem.

Dnes jsem Shanty dělala večeři a klekla si k její kleci a povídám ji. Ano povídám ji, čtete dobře. "Shanty, pujdeme spolu k veterinářce, aby mi pomohla".

A to s péčí, protože je Shanty nezvladatelná co se týče čištění noh a genitálií.

Ale to není to hlavní. Říkám si, že aď se starám jakkoli, že musím, protože oni nejsou jako my. Oni si sami neudělají jídlo. A proč se o ně staráme ? Proč to všechno děláme ?

Protože jim pomáháme. Tak jako oni pomohli či pomáhají nám v našich perných dnech. Svěřujeme se jim s těma nejtajnějšíma touhama či dalším tajemstvím.

Oni nám neřeknou ne, jako naši blízcí či přátele.

Přijdete domů a budou na vás čekat až je pomazlíte a třeba je vemete ven.

Nejhorší na tom je, že já už to měla a svou blbostí "stratila". Měla jsem lásku, vděk, prostě vše dokonalé. Ale pak se to tak rychle semlelo a vše jsem stratila. X dni jsem probrečela jak mi chybí. Nedávala jsem to, když sme za ni jely. Nedávala jsem to, když jsem musela odjed a ona si myslela, že se mnou odjede domů. Když byla u mě na návštěvě dívala jsem se ji do očí a v hlavě mi běželo zda mi odpustí. Přiběhla a olízla mě. Když odcházela otočila se na mě, "ty se mnou nejdeš ?" Tak jsem ji řekla "bež". A v hlavě mi běželo "to bude dobrý". V životě jsem se necitila hůř. Bylo to jako by mi brali mé vlastní dítě. Dlouho jsem říkala, jetli nemám jít za sousedy, že mi vzali dítě. Že to je jako bych já si stěžovala, že jejich dítě furt brečí, když je malé. Ona za to nemohla a trpěla tak jako já. Vím, že se má dobře, ale i teď když to píši vidím, její oči. Ty oči na které nidky nezapomenu. Ten vděk, tu lásku, když mě vidí, ale taky smutek. Že nemůže být se mnou.

Nechci abych to zažila znova a dnes jsem si uvědomila, že Shanty je můj léčitel. Že nechci, aby se to opakovalo. Že tu byla pro mě, když mi bylo nejhuře i když mi to stěžovala. Jsem na ni pyšná. Miluju jí.

Když si vzpomenu na xxx obrázků, na kterých bylo psáno: "Kdo by nikdy nedal pryč svého psa, aď dá like" Dělalo se mi s těch lidí co to udělali špatně.

To bylo nejhorší. Když jsem to říkala přítelovi.

"Zlato, těch miliony obrázků. Kde se píše kdo by nedal pryč svého psa. Vždy jsem si říkala, že mít psa nikdy bych to neudělala a teď jsem to udělala. Slibovala jsem, že to neudělám. A teď jsem ji opustila"

Snažila jsem se to říct na několikrát. A nešlo to.

Každý se mě ptal co se stalo. A já nechtěla. Nechtěla jsem odpovídat a nic říkat. Čekala jsem na záchranu.

A přišla Shanty. Má milovaná. Těžce se mi tohle píše. Ale chci aby jste si, já uvědomily, že tu nejsou na vždy a musíme si užívat každého dne s nimi. Protože každý den je vyjímečný a oni nám jsou vděčný.

Tohle budu mít jako památku. A jako připomenutí, když se něco nepovede. Abych si to mohla přečist a připomenout si tu bolest a snažit se ji vyhnout. A už nikdy víc ji neprožít.

Milujte své mazlíčky. Protože je potřebujeme tak jako oni nás. A my je potřebujeme o mnohem více.

Miluju tě C.

Vás všechny...


Snad ste si něco odnesli, ale spíše to byl článek pro mě. Mejtě své mazlíčky rádi... A ahoj.

Má proměna cca za rok

14. července 2017 v 13:58 | Farted Amaya |  Já a cvičení
Ahojte, dneska jsem si řekla, že si poskládám fotky. A kouknu jak na tom jsem :)

Cvičím rok. Občas jsem cvičila a občas ne. Měla jsem takové 2 větší pauzy. Jinak se snažím furt něco dělat.

Začinala jsem myslím v červnu 2016. Nebylo to moc lehké, protože jsem nevěděla co cvičit a jak se donutit. A moje strava ? Vůbec.

Když si vzpoměnu uplně na začátky, když jsem ještě jedla maso. Byly to samé smažené jídla. Maso-hranolky, maso-hranolky a zase maso-hranolky.
A tak jsem se sekla, že se stanu vegetariánem.
Začla jsem si o vegetariánství zjišťovat více a tak jsem ním zůstala kuli zvířatům. Prakticky bych zato svému tělu měla poděkovat, protože mě to akorát zatěžovalo. :)

Nejím maso. Takže jsem začla jíst více zeleniny, dělat si různé saláty. A tak dále.

To jsem trochu zhubla, protože mě opustila ČASTÁ smažená jídla.

Když jsem začínala cvičit, udělala jsem si nějaké fotky. Není jich moc. Když na to koukám zpětně vypadala jsem hrozně, ale přitom pro někoho normálně.


Tady mám 65 kg. Možná jsem i před tím, než jsem přestala jíst maso měla více. I jsem se dokonce přeměřovala, ale nemůžu najít denik. Myslím, si že jsem ho vyhodila a do teď mě to mrzí.

Měla jsem nevyrísované záda. A i tváře jsem měla větší.

Můj boj byl těžký, protože jak jsem psala, nevěděla jsem techniky cvičení, jak co správně cvičit. Byla to hrůza.

Časem se to začalo zlepšovat. Cvičila jsem a snažila jsem se běhat. To mi vůbec nešlo a nebavilo mě to. Umírala jsem u toho.

A dnes? Si vyběhnu ráda. Zamilovala jsem si to a i cvičení miluji. Já moc změn nevidím, ale co rozhodně vím, je to že to cítím.
Mám se lépe. Nefuním do schodů. Prostě mi jde všechno lépe. Ráda se pohybuji a zjistila jsem jak moc miluji přírodu :)

Další fotka je už z roku 2017 a to z února.


Toto je focené v únoru. Tady nevypadám nějak skvěle, ale je to lepší jak ty fotky nahoře. Tady jsem se rozhodla zase pořádně máknout a tak, že potřebuju nafotit. Nafotil mě přítel.

Tady už vím, co jak se cvičí a makám na sobě. Koupila jsem si protein, abych doplnila nějaké věci co mi chybí.
Zkoušela jsem i nějaké tyčinky. Ale stále to není ono.

Poslední porovnávací fotka je focena v Květnu. Není tam moc změn. Možná trošku zvědnutí zadku, záda stejná a trochu břicho změna. Možná vy to uvidíte více, ale jsem to já a já moc změn nevidím.


Je fakt, že jsem se zpevnila, zbavila se celolitýdy. Dříve než jsme začla cvičit mé nohy vypadaly hrozně. Naštěstí jsem se ďulku trochu zbavila.

Samozdřejmě by to mohlo být lepší, ale nejde mi o to být nějaká fitness modelka, jde o to abych se konečně cítila skvěle ve svém chrámu. Už teď se začínám mít ráda, když se na sebe koukám při cvičení dokážu si říct, si pěkná holka.

A to je důležité. Ne o to jak jsem se za rok vypracovala, ale o to že jsme se naučila mít ráda a zvedlo se mi sebevědomí. O to jde. Nejde o to, že mě někdo chválí to je jen pohlazení. Největší radost mi (NÁM) Má dělat, že se citíme lépe :)

No a já se těším, až jsem budu vkládat proměnu na konci prázdnin. Mohla bych si fotku udělat už teď, ale to pak není překvapení. Doufám, že se trochu dostanu dál a trochu se vymakám, ale už i mé já spíše má duše bude v klídku a pohodě.

Doufám, že i vás to trošku namotivovalo, že i za blbý rok jsem udělala jen pidi krůček pro tělo, ale pro mysl jsem udělala mega skok.
Ano můžu být vysekaná jako fitnessačka, ale to nepotřebuju. Nepotřebuju si počítat nějaké ty jejich makra.
Ano třeba to někdy vyzkouším, a třeba taky ne, nebráním se tomu.
Ale pro mě je nejdůležitější se cítit v hlavě dobře a o to přece jde více, než být vymakaná :)

Baby, mějte se rády :) A ahojda :)

Strácím se sama v sobě

12. července 2017 v 21:48 | Farted Amaya |  Pozitivně
Ahoj, opět tu je článěk, který řadím do rubriky pozitivně i když nevím zda tomu tak je.

Jak všichni víme jsou prázdniny a tak si je užíváme se vším všudy. V mém případě i trocha alkoholu a hříšného jídla.

Bouhžel dnes jsem se zase až moc nad tím zamyslela a jen si říkám, přez ty prázdniny to nedokážeš a přitom na sebe můžu být zatím "pyšná" protože minulé prázdniny jsem ze sebou nedělala vůbec nic. A bylo mi to jedno.

Teď bohužel není a zase jsem se dostala na dno. A doufám, že až to tady vypusím bude mi dobře.

Víkend v Karlových Varech a nezdravé jídla se táhnou už asi 2 týden. Já jsem nafouknutá, nalitá a cítím se hrozně. Teda spíše moje tělo a pěkně mi to dává sežrat. Včera jsem si byla sednout s taťkou a vypila jsem 5 piv. Ano já ta která ho nesnáší a nechutná mi. Jo hold se stalo.
Ale na jednu stranu si říkám "To bude v pohodě mám prázdniny tak nějaké to hřešení bude" ale pak se v hlavě hroutím. Jsem na sebe naštvaná a další den na novo. Blbé brambůrky a zbýhání slin na vše možné.

Pak si to vyčítám a má vůle, či mé pozitivní myšlení je ta tam.
Dnes jsem si řekla, že si zacvičím a už se budu mírnit ve všem. Ale jsem na sebe moc přísná, ale i přes to, že to vím a vím že jsou prázdniny a taky vím, že se nemůžu donekonečna hlídat.

Koukla jsem se na sebe do zrcadla a v hlavě mi proběhlo jen "PANEBOŽE CO SI TO ZASE UDĚLALA" Nafouklé břicho jak kdybych byla těhotná. No prostě hrůza. Když před 2 týdny mi bylo krásně.
Moje mysl klesla a i má důvěra ve mě. Jen mi v hlavě koluje kurňa já to přes ty prázdniny nedokůžu.

Ale bohužel jsem si laťku za ty 2 měsíce nastavila vysoko. Říkala jsme si budu doma budu mít na vše čas. Budu si chystat jídlo, vstávat brzo atd. A šup teď ? Si vše jen vyčitám.

Mám tu psát pozitivně, ale i tohle k tomu hold patří.
Takovýto držení, že jsem chodila do školy a po škole cvičila. To byl muj denní rozvrh a teď se to náhle změnilo.
Doufám v to, že už to bude jen lepší.

Když nad tím teď tak přemýšlím, normálně si říkám jestli netrpím náhlím přejídáním. Nevím jak se to teď přesně řekne.
Musím se hodit do pohody a klidu a zaměřit se, ne na cvičení a abych do konce prázdnin se posunula a byla vymakaná, ale taky si to musím uspořádat v hlavě, protože i to je pro tělo velmi důležité.

Jen bohužel nevím kde mám začít.

Je mi hrozně, když jsem vám jsem minule psala o pozitivním myšelní a já se teď tady vypisuju takhle blbě.
Ale prostě se musím takhle někomu svěřit, že i já tak jako Péťa o které jsem se zmiňovala máme taky tokvéhle výpadky.

Bohužel to tak je, ale zase na jednu stranu nemůže být vše růžové že? :)

Začínám se házet do klidu. Už jsem se vypsala a je mi dobře. Už zítra začnu s "tréningem" pozitivního myšlení a vše vám budu psát.

Jak jsem psala sama začínám a oběvuji sama sebe. Tímto negativem ubližujeme jak sobě tak tělu.

Tak co vše skloubit do jendé kuličky a zahodit do koše a vymazat? Myslím si, že už mi bude dobře.

Děkuji pokud jste si tohle přečetly. A přeji vám krásný zbytek večera.


Krásně strávený den

8. července 2017 v 14:48 | Farted Amaya |  Náš ranch
Dnes si Kristýna vyjela na kobylce Hviezdočce. Vyjely si do přírody, protože bylo moc krásně.
Kristýna dala Hviezdočce jen parelku a nesedla u naší sedlárny. Jeli po kamenité cestě, kolem výbehů a našeho obydlí. Cestou Krist pozorovala a poslouchala zpěv ptáků. Na Hviezdočce jela opatrně, protože jely spolu po prvé a navíc bez sedla.

Cestou Krist narazila na krásný velký strop pěkných červených jablek. Řekla si, že nějaké natrhá a až pojedou domů dá je koním v ohradách.

Po hodince jízdy se Krist s Hviezdočkou vracely domů. Jely kolem výběhů a tak Krist dala červeně zařící jablka koním. I Hviezdočka dostala, za krásnou jízdu.

Krist si došla do sedlárny pro čistící box. Vyčistila Hviezdočku, sundala ji parelku a odvedla ji do výběhů. Naposled se pomazlila z Hviezdočkou a rozloučila se.


Krist přemýšlela co dál dělat a tak vzala ven Flíčka s Corou. Také vzala foťák, protože ještě nemá žádné krásné fotky.
Rovnou vyfotila Flíčka. Asi veděl, že Krist fotí a tak krásně zapozoval.


A nesmí chybět fotka Cory. Její fenečky. Cora zrovna běžela za Flíčkem a tak má krásnou fotku.


Kristýně se fotky moc povedly a taky si den náramně užily.

Zvířata

8. července 2017 v 13:01 | Farted Amaya |  Ostatní profily
Jméno: Callame
Plemeno: Německý ovčák
Věk: 2 roky
Pohlaví: fena
Zaměření: hlídač, práce u koní
Povaha: Hodná, poslušná a učenlivá. Dost to umí s koňmi.
Rok Výroby: Neznámí
*není schleich*



Nový dess a proč ?

7. července 2017 v 16:25 | Farted Amaya |  Novinky
Ahoj, tak jak jste si mohly všimnout mám nový dess a trošku jinak to mám uspořádané.

Jelikož chci psát vše a ne se jen věnovat ranči, který trochu zanedbávám. A tak aby blog nestál, jsem skloubila vše dohromady a udělala ze starého dessu pro mě, či vás nový.

V rubrice o blogu máte vypsané co zde najdete, jak se jmenuje ranch, kolik mám modelů, ale i rozdělení zvířat na ranči.

Také přibyly nové rubriky a to třeba něco o cvičení, pozitivně - tam najdete mé pozitivní úvahy. Vše kam výletuju, něco o koních, a mé chlupaté králidně Shanty.

Jinak ohledně modelů se nic nemění. Vše stále stejně zaznamenávám a přídávám, jako by to psal někdo z ranče.

Snad vám tato změna nevadí, ale mě to dost pomůže. Lepší takto, než milion blogů, na který stejně pak nemám čas.

A myslím si, že každý zavítá na své oblíbené místečka. Je to přehledné a uvidíme jak to bude fungovat.

Mějte se krásně <3


Výlet na Moravu 4.7. 2017

7. července 2017 v 14:47 | Farted Amaya |  Výlety
Ahoj,

Tak zase výletujeme.
4.7. 2017 Jsme vyrazily s přítelem, míma dvěma sestrami a synovcem na moravu. Cestou jsme navštívili mnoho krásných míst.

Jako první zastávku jsme měli bunkry v Lichkově.


Nešli jsme do vnitř, jen jsme se kochaly přírodou a bunkry z venku. Děti se vyblbly a byly nadšení.


Mě se tam taky moc líbilo. Vyfotila jsem si přírodu, což je něco pro mě.


Taky jsem si natrhala mlíčí pro Shantynku


Dál jsme pokračovali směr Bruntál. Jeli jsme přes Šumperk, kde byla krásná rozhledna která se jmenovala na Haji a tak jsme se na ni šly podívat. Přítel mi řekl, že tam ještě nikdy nevzal žádnou svou přítelkyni a že jsem první. Tak si toho moc vážím :) Bylo to něco pro mě, pohyb do kopce přes kameny a kmeny stromů. Bylo tam nádherně. A i ten výhled stál za tu dřinu.
Sestra mladší trochu frfňala, ale protože není zvyklá chodit. Ale nakonec se ji to taky líbilo.


Krásný výhled


No a pak jsme měli poslední zastávku a to na Zemědělským skanzenu. To bylo za Šumperkem.


Strašně se mi tam líbilo a dětem taky.
Bylo to strašně krásné, magické místo, plné krásných i zajímavých věcí. Bylo tam nádherně. Kdyby jsme tolik nespěchali udělala bych si chvilku pro sebe. Sednout, zamyslet se jak je mi krásně. No posuďte sami :)



No a pak přišel pán co to založil a vyprávěl nám historii Skanzenu.
Byly jsme také na prohlídce, všech nazbíraných věcí, některé se ukázali i ve filmu.


Pro mě nejzamavější byly staré sedla, to asi bude zajímat i vás :)



A taky tam bylo plno zvířátek, kočky, holuby, kůň, poníci, králíci, opice, velbloud, pávy atd,...



A mnoho dalších krásných míst, či fotek, ale to bych zahltila blog. Takže zbytek fotek, neboli i tadyty najdete na mém rajčeti: LINK

Doufám, že jste si článek užili, jak já jeho psaní :) Určitě pokud pojedete na moracu tam zavízejte. Stojí to za to.
Taky se omlouvám za hrubky.

Užívejte prázdniny a ahoj u dalšího článku :)

Kam dál

Děkuji za komentář a příjďte zas.