Má proměna cca za rok

14. července 2017 v 13:58 | Farted Amaya |  Já a cvičení
Ahojte, dneska jsem si řekla, že si poskládám fotky. A kouknu jak na tom jsem :)

Cvičím rok. Občas jsem cvičila a občas ne. Měla jsem takové 2 větší pauzy. Jinak se snažím furt něco dělat.

Začinala jsem myslím v červnu 2016. Nebylo to moc lehké, protože jsem nevěděla co cvičit a jak se donutit. A moje strava ? Vůbec.

Když si vzpoměnu uplně na začátky, když jsem ještě jedla maso. Byly to samé smažené jídla. Maso-hranolky, maso-hranolky a zase maso-hranolky.
A tak jsem se sekla, že se stanu vegetariánem.
Začla jsem si o vegetariánství zjišťovat více a tak jsem ním zůstala kuli zvířatům. Prakticky bych zato svému tělu měla poděkovat, protože mě to akorát zatěžovalo. :)

Nejím maso. Takže jsem začla jíst více zeleniny, dělat si různé saláty. A tak dále.

To jsem trochu zhubla, protože mě opustila ČASTÁ smažená jídla.

Když jsem začínala cvičit, udělala jsem si nějaké fotky. Není jich moc. Když na to koukám zpětně vypadala jsem hrozně, ale přitom pro někoho normálně.


Tady mám 65 kg. Možná jsem i před tím, než jsem přestala jíst maso měla více. I jsem se dokonce přeměřovala, ale nemůžu najít denik. Myslím, si že jsem ho vyhodila a do teď mě to mrzí.

Měla jsem nevyrísované záda. A i tváře jsem měla větší.

Můj boj byl těžký, protože jak jsem psala, nevěděla jsem techniky cvičení, jak co správně cvičit. Byla to hrůza.

Časem se to začalo zlepšovat. Cvičila jsem a snažila jsem se běhat. To mi vůbec nešlo a nebavilo mě to. Umírala jsem u toho.

A dnes? Si vyběhnu ráda. Zamilovala jsem si to a i cvičení miluji. Já moc změn nevidím, ale co rozhodně vím, je to že to cítím.
Mám se lépe. Nefuním do schodů. Prostě mi jde všechno lépe. Ráda se pohybuji a zjistila jsem jak moc miluji přírodu :)

Další fotka je už z roku 2017 a to z února.


Toto je focené v únoru. Tady nevypadám nějak skvěle, ale je to lepší jak ty fotky nahoře. Tady jsem se rozhodla zase pořádně máknout a tak, že potřebuju nafotit. Nafotil mě přítel.

Tady už vím, co jak se cvičí a makám na sobě. Koupila jsem si protein, abych doplnila nějaké věci co mi chybí.
Zkoušela jsem i nějaké tyčinky. Ale stále to není ono.

Poslední porovnávací fotka je focena v Květnu. Není tam moc změn. Možná trošku zvědnutí zadku, záda stejná a trochu břicho změna. Možná vy to uvidíte více, ale jsem to já a já moc změn nevidím.


Je fakt, že jsem se zpevnila, zbavila se celolitýdy. Dříve než jsme začla cvičit mé nohy vypadaly hrozně. Naštěstí jsem se ďulku trochu zbavila.

Samozdřejmě by to mohlo být lepší, ale nejde mi o to být nějaká fitness modelka, jde o to abych se konečně cítila skvěle ve svém chrámu. Už teď se začínám mít ráda, když se na sebe koukám při cvičení dokážu si říct, si pěkná holka.

A to je důležité. Ne o to jak jsem se za rok vypracovala, ale o to že jsme se naučila mít ráda a zvedlo se mi sebevědomí. O to jde. Nejde o to, že mě někdo chválí to je jen pohlazení. Největší radost mi (NÁM) Má dělat, že se citíme lépe :)

No a já se těším, až jsem budu vkládat proměnu na konci prázdnin. Mohla bych si fotku udělat už teď, ale to pak není překvapení. Doufám, že se trochu dostanu dál a trochu se vymakám, ale už i mé já spíše má duše bude v klídku a pohodě.

Doufám, že i vás to trošku namotivovalo, že i za blbý rok jsem udělala jen pidi krůček pro tělo, ale pro mysl jsem udělala mega skok.
Ano můžu být vysekaná jako fitnessačka, ale to nepotřebuju. Nepotřebuju si počítat nějaké ty jejich makra.
Ano třeba to někdy vyzkouším, a třeba taky ne, nebráním se tomu.
Ale pro mě je nejdůležitější se cítit v hlavě dobře a o to přece jde více, než být vymakaná :)

Baby, mějte se rády :) A ahojda :)
 

Strácím se sama v sobě

12. července 2017 v 21:48 | Farted Amaya |  Pozitivně
Ahoj, opět tu je článěk, který řadím do rubriky pozitivně i když nevím zda tomu tak je.

Jak všichni víme jsou prázdniny a tak si je užíváme se vším všudy. V mém případě i trocha alkoholu a hříšného jídla.

Bouhžel dnes jsem se zase až moc nad tím zamyslela a jen si říkám, přez ty prázdniny to nedokážeš a přitom na sebe můžu být zatím "pyšná" protože minulé prázdniny jsem ze sebou nedělala vůbec nic. A bylo mi to jedno.

Teď bohužel není a zase jsem se dostala na dno. A doufám, že až to tady vypusím bude mi dobře.

Víkend v Karlových Varech a nezdravé jídla se táhnou už asi 2 týden. Já jsem nafouknutá, nalitá a cítím se hrozně. Teda spíše moje tělo a pěkně mi to dává sežrat. Včera jsem si byla sednout s taťkou a vypila jsem 5 piv. Ano já ta která ho nesnáší a nechutná mi. Jo hold se stalo.
Ale na jednu stranu si říkám "To bude v pohodě mám prázdniny tak nějaké to hřešení bude" ale pak se v hlavě hroutím. Jsem na sebe naštvaná a další den na novo. Blbé brambůrky a zbýhání slin na vše možné.

Pak si to vyčítám a má vůle, či mé pozitivní myšlení je ta tam.
Dnes jsem si řekla, že si zacvičím a už se budu mírnit ve všem. Ale jsem na sebe moc přísná, ale i přes to, že to vím a vím že jsou prázdniny a taky vím, že se nemůžu donekonečna hlídat.

Koukla jsem se na sebe do zrcadla a v hlavě mi proběhlo jen "PANEBOŽE CO SI TO ZASE UDĚLALA" Nafouklé břicho jak kdybych byla těhotná. No prostě hrůza. Když před 2 týdny mi bylo krásně.
Moje mysl klesla a i má důvěra ve mě. Jen mi v hlavě koluje kurňa já to přes ty prázdniny nedokůžu.

Ale bohužel jsem si laťku za ty 2 měsíce nastavila vysoko. Říkala jsme si budu doma budu mít na vše čas. Budu si chystat jídlo, vstávat brzo atd. A šup teď ? Si vše jen vyčitám.

Mám tu psát pozitivně, ale i tohle k tomu hold patří.
Takovýto držení, že jsem chodila do školy a po škole cvičila. To byl muj denní rozvrh a teď se to náhle změnilo.
Doufám v to, že už to bude jen lepší.

Když nad tím teď tak přemýšlím, normálně si říkám jestli netrpím náhlím přejídáním. Nevím jak se to teď přesně řekne.
Musím se hodit do pohody a klidu a zaměřit se, ne na cvičení a abych do konce prázdnin se posunula a byla vymakaná, ale taky si to musím uspořádat v hlavě, protože i to je pro tělo velmi důležité.

Jen bohužel nevím kde mám začít.

Je mi hrozně, když jsem vám jsem minule psala o pozitivním myšelní a já se teď tady vypisuju takhle blbě.
Ale prostě se musím takhle někomu svěřit, že i já tak jako Péťa o které jsem se zmiňovala máme taky tokvéhle výpadky.

Bohužel to tak je, ale zase na jednu stranu nemůže být vše růžové že? :)

Začínám se házet do klidu. Už jsem se vypsala a je mi dobře. Už zítra začnu s "tréningem" pozitivního myšlení a vše vám budu psát.

Jak jsem psala sama začínám a oběvuji sama sebe. Tímto negativem ubližujeme jak sobě tak tělu.

Tak co vše skloubit do jendé kuličky a zahodit do koše a vymazat? Myslím si, že už mi bude dobře.

Děkuji pokud jste si tohle přečetly. A přeji vám krásný zbytek večera.


Krásně strávený den

8. července 2017 v 14:48 | Farted Amaya |  Náš ranch
Dnes si Kristýna vyjela na kobylce Hviezdočce. Vyjely si do přírody, protože bylo moc krásně.
Kristýna dala Hviezdočce jen parelku a nesedla u naší sedlárny. Jeli po kamenité cestě, kolem výbehů a našeho obydlí. Cestou Krist pozorovala a poslouchala zpěv ptáků. Na Hviezdočce jela opatrně, protože jely spolu po prvé a navíc bez sedla.

Cestou Krist narazila na krásný velký strop pěkných červených jablek. Řekla si, že nějaké natrhá a až pojedou domů dá je koním v ohradách.

Po hodince jízdy se Krist s Hviezdočkou vracely domů. Jely kolem výběhů a tak Krist dala červeně zařící jablka koním. I Hviezdočka dostala, za krásnou jízdu.

Krist si došla do sedlárny pro čistící box. Vyčistila Hviezdočku, sundala ji parelku a odvedla ji do výběhů. Naposled se pomazlila z Hviezdočkou a rozloučila se.


Krist přemýšlela co dál dělat a tak vzala ven Flíčka s Corou. Také vzala foťák, protože ještě nemá žádné krásné fotky.
Rovnou vyfotila Flíčka. Asi veděl, že Krist fotí a tak krásně zapozoval.


A nesmí chybět fotka Cory. Její fenečky. Cora zrovna běžela za Flíčkem a tak má krásnou fotku.


Kristýně se fotky moc povedly a taky si den náramně užily.
 


Zvířata

8. července 2017 v 13:01 | Farted Amaya |  Ostatní profily
Jméno: Callame
Plemeno: Německý ovčák
Věk: 2 roky
Pohlaví: fena
Zaměření: hlídač, práce u koní
Povaha: Hodná, poslušná a učenlivá. Dost to umí s koňmi.
Rok Výroby: Neznámí
*není schleich*



Nový dess a proč ?

7. července 2017 v 16:25 | Farted Amaya |  Novinky
Ahoj, tak jak jste si mohly všimnout mám nový dess a trošku jinak to mám uspořádané.

Jelikož chci psát vše a ne se jen věnovat ranči, který trochu zanedbávám. A tak aby blog nestál, jsem skloubila vše dohromady a udělala ze starého dessu pro mě, či vás nový.

V rubrice o blogu máte vypsané co zde najdete, jak se jmenuje ranch, kolik mám modelů, ale i rozdělení zvířat na ranči.

Také přibyly nové rubriky a to třeba něco o cvičení, pozitivně - tam najdete mé pozitivní úvahy. Vše kam výletuju, něco o koních, a mé chlupaté králidně Shanty.

Jinak ohledně modelů se nic nemění. Vše stále stejně zaznamenávám a přídávám, jako by to psal někdo z ranče.

Snad vám tato změna nevadí, ale mě to dost pomůže. Lepší takto, než milion blogů, na který stejně pak nemám čas.

A myslím si, že každý zavítá na své oblíbené místečka. Je to přehledné a uvidíme jak to bude fungovat.

Mějte se krásně <3


Výlet na Moravu 4.7. 2017

7. července 2017 v 14:47 | Farted Amaya |  Výlety
Ahoj,

Tak zase výletujeme.
4.7. 2017 Jsme vyrazily s přítelem, míma dvěma sestrami a synovcem na moravu. Cestou jsme navštívili mnoho krásných míst.

Jako první zastávku jsme měli bunkry v Lichkově.


Nešli jsme do vnitř, jen jsme se kochaly přírodou a bunkry z venku. Děti se vyblbly a byly nadšení.


Mě se tam taky moc líbilo. Vyfotila jsem si přírodu, což je něco pro mě.


Taky jsem si natrhala mlíčí pro Shantynku


Dál jsme pokračovali směr Bruntál. Jeli jsme přes Šumperk, kde byla krásná rozhledna která se jmenovala na Haji a tak jsme se na ni šly podívat. Přítel mi řekl, že tam ještě nikdy nevzal žádnou svou přítelkyni a že jsem první. Tak si toho moc vážím :) Bylo to něco pro mě, pohyb do kopce přes kameny a kmeny stromů. Bylo tam nádherně. A i ten výhled stál za tu dřinu.
Sestra mladší trochu frfňala, ale protože není zvyklá chodit. Ale nakonec se ji to taky líbilo.


Krásný výhled


No a pak jsme měli poslední zastávku a to na Zemědělským skanzenu. To bylo za Šumperkem.


Strašně se mi tam líbilo a dětem taky.
Bylo to strašně krásné, magické místo, plné krásných i zajímavých věcí. Bylo tam nádherně. Kdyby jsme tolik nespěchali udělala bych si chvilku pro sebe. Sednout, zamyslet se jak je mi krásně. No posuďte sami :)



No a pak přišel pán co to založil a vyprávěl nám historii Skanzenu.
Byly jsme také na prohlídce, všech nazbíraných věcí, některé se ukázali i ve filmu.


Pro mě nejzamavější byly staré sedla, to asi bude zajímat i vás :)



A taky tam bylo plno zvířátek, kočky, holuby, kůň, poníci, králíci, opice, velbloud, pávy atd,...



A mnoho dalších krásných míst, či fotek, ale to bych zahltila blog. Takže zbytek fotek, neboli i tadyty najdete na mém rajčeti: LINK

Doufám, že jste si článek užili, jak já jeho psaní :) Určitě pokud pojedete na moracu tam zavízejte. Stojí to za to.
Taky se omlouvám za hrubky.

Užívejte prázdniny a ahoj u dalšího článku :)

Já a škola

7. července 2017 v 12:30 | Farted Amaya |  O mě
Ahoj,

Dnes bych vám chtěla napsat něco o mé škole, čím jsem vyučena a proč pokračuju dál. Taky vám ukážu nějaké mé výrobky, nebo na čem jsem pracovala.

Byl rok 2013 a já nastoupila do oboru Čalouník. Prvního asi půl roku jsem byla na intru. Sice jsem to měla kousek, ale rodiče chtěli, abych byla na intru.
První čtvrt rok byl v pohodě, ale pak se to začalo hroutit. Se stejnými lidmi denodenně a po nějaké době nás to omrzelo. Začli jsme se hádat, začla šikana.

Druhý pul rok jsem jezdila od babičky. Ve městě kde jsem byla na škole jsem vždy byla ve čtvrt na 6 a to ještě škola nebyla orevřená a tak jsem mrzla venku nebo chodila za kamarádkou.
První rok uplynul pomalu. Nové učení, práce, lidi a tak dále.

Ve druháku jsem už dojížděla ze Dvora (tam bydlím). Bydlela jsem u přítele, takže "klid od rodíčů".

Dělala jsem různé židle, matrace, křesla, sedačky. Byla to těžká práce.

Najednou tu byl třeťák a učení na závěrečky. Praktické, písemné a ústní.
Písemné jsem měla za 2 praktické taky a ústní za 1 a to jsem se na ně ani neučila. Bála jsem se, že je neudělám a já šokována, že jsem to udělala.

Toto je naše práce k závěrečným zkouškám. 5 křesílko je moje.



Takže jsem dospěla k tomu, že jsem vyučená člouníkem a co dál ?

Šla jsem na další obor a to Brašnář, sedlář a co tam dělám?

Opravuji zip batohů, kabelek. Ale taky vymýšlíme a vyrábíme nové výrobky. Jako jsou třeba batohy, kabelky, houpačky, stříšky na houpačky, stany, plahty, lovecké kabely, uzdy, ohlávky a tak dále.
Máme různé opravy, ale děláme taky výrobek od bodu k bodu. Jako od šablon po zhotovení celého výrobku.

(Přeskočila jsem 1. ročník. A nastoupila hned do druháku.)

Jsem teď ve druháku. Lidi jsou moc fajn a i paní učitelka/mistrová.
Vyšla jsem druhák s dvoumi 2. Jinak samé 1.

Hned co jsem nastoupila jsme měli jed do Hradce na den řemesel. Musela jsem se ani ne za týden. Vlastně 3 dny naučit vyplétat čelenku na ohlávku, abych měla co předvádět.

Link = Já se spolužákem (žlutá trička) :D

Plno oprav a nových zkušeností. Tento obor mě baví více, jak čalouničina. Taky jsem na něj chtěla jít, ale byl zavřený. Otvevíral se jednou za 3 roky. Teď už pokud budou lidi se bude otvírat každý rok.

Šup a blýžil se konec druháku. A mi volnou ruku a co budeme vyrábět. Udělala jsem si kabelku, která dala zabrat. Pak se dělala ještě jedna s tmavé kůže na zakázku.


Líbil se mi batůžek co měla paní mistrová vyvěšený a tak jsem si ho chtěla udělat, ale řekla, že se bude dělat jinak.
Šup a batoh byl na světě. Jeden jsem si dělala pro sebe a druhý na dílnu.

Můj batoh


Batoh na dílnu



Pani mistrová byla nadšená a tak se "chlubila" paní s kanceláře. A ta najednou šup, dostanete skříň na výrobky.
Takže zaří budeme mít věnované výrobě nových věcí, či ubgrade věcí.
Na to se mooc těším :D

No a takhle skráceně proplouvám ročníky školy. Někdy je to jednoduché a někdy složité, ale stojí to za to. Těším se až vám budu ukazovat další výrobky co mě čekají po

Užijte se prázdniny, jak říkají učitelé hlavně celý a nedobitý :D

Vůle nevůle

6. července 2017 v 12:16 | Farted Amaya |  Pozitivně
Ahoj, dnes to bude něco o vůli jak se ji naučit vnímat a nevnímat.


Čím bych asi měla začít. V první řadě bych asi napsala kde sbírám odvahu a inspiraci. A to je má oblíbená blogerka a i youtuberka Péťa Elblová, která se zabývá touhle problematikou a celkově zdravým životním stylem a sebevědomím. Miluju její články a vždy si z nich něco odnesu. Doufám, že jak ona pomohla či pomáhá svými články mě tak snad pomohu i já Vám.

Přece jen je Péťa už vysportovaná a má krásnou postavu a vůli či sebevědomí, ale já toto píšu s pohledu začínající osůbky. I Péťa začínala tak jako já nyní. No a jdeme na článek.


Většina z nás tu jsou koňařky, tak to vemu takhle.

Jedete na koni a prohrajete závod. Ste s toho špatní, že jste do toho nedali všechno. Koluje vám v hlavě "proč jsem více netrénovala" "udělala jsem chybu" "to jsem tak blbá a neumím to" (PŘÍKLAD)

Ne takhle to být nemůže. To je ta špatná vůle. Máte si říct, že na dalším závodě se vám to povede. Jednou se stane, že se to nevyvede. To bude v pohodě, snažili jsme se.
Musíte myslet pozityvně, protože pokud nebudete, tak vůle vám nakecá, že jste k ničemu.

Nebo když spadnete s koně, co musíte udělat? Zvednout se a makat dál. A i to se počítá. Máte vůli něco dělat, něco napravit a pokračovat či bojovat.
Tak mějte vůli a vytrvejte v čem co by jste chtěli. Bojujte za to co chcete.

Vůle je jen v naši hlavě. Když řeknu, mě se nechce jít cvičit. Tak mi ma vůle začne říkat ty seš slaboch, podívej se na jiný jak na sobě makaj. A pak cvičit nejdete a nacpete se. Pomyslím si "Asi mám slabou vůli".

Prakticky si to děláme sami.

Musíme jednat mi a ne naše vůle. Musíme se jí naučit poslouchat a i pracovat sní.

Pokud chcete jít cvičit, běžte hned nebo vařit tak utíkejte a dlouho nad tím nepřemíšlejte nebo do vás zase ta blbá vůle začne hustit. " k čemu ti to je, vždyt ti to nepomůže, si slaboch".

Takhle teda ne!

Teď vypustíme všechny věty co v naší hlavě kolují:
"Jsem tlustá"
"Mám celolitydu"
"Nejsem tak hezká"
"To jídlo je mi k ničemu"
"Cvičím a nedaří se mi má to cenu?"
"Má cenu jíst to zdravé jídlo, když nevidím změnu?"

A XX dalších takovýhle špatných vět či otázek.

Pokud je hnusně, sichravo či prší a je prostě ošklivé počasí. Vstaňte tepleji se oblékněte a jděte ven s pocitem, je hezky. Jděte ven se sluncem v srdíčku.

Pokud vstanu s tím, je hnusně má vůle mi zase nakecá: Ano je ošklivo, dnes budeš mít hnusný den a tak to je.

Vemete si něco hezkého, ale zárověň se v tom necítíte ? Vaše vůle vás bude nutit převlékni se, nehodí se to k tobě, si na to tlustá. Vypadáš v tom hrozně.

Ne prostě v tom běžte než vás donutí se převléknout.

Tak jako já dnes. Vzala jsem si sportovní podprdu a sportovní kalhotky a vyšla jsem běhat. špíček nešpíček, ďulěk neďulek prostě jsem šla. Proběhla jsem se přes město do přírody a z přírody zase přes město. Jelo miliony aut a já se do vnitř nekoukala, protože mi v hlavě běželo, že musím doběhnout a prdět na to co si lidi myslí.

Ale pokud bych se soustředila na to jak na mě lidi koukají nebo by mi v hlavě běhalo co si myslejí, tak takhle v životě nevyběhnu.

Nekoukejte na lidi pokud si něco vemete, TO VY TO CHCETE MÍT NA SOBĚ NE ONI!

Nepřemýšlejte zda to je dobře nebo ne, protože my stále přemýšlíme co se nosí a nenosí a zapommínáme co je nám příjemné.
Chcete jít do města bos? Jděte, chcete jit v mini kraťáskách a máte ďulky ? Jděte!
Vprdněte se na dnešní mládý či starší lidi. Neposlouchejte je a běžte si.

Protože je to vaše tělo, vaše mysl vaše vůle, kterou se musíte naučit ovládat.

Doufám, že vám zase článeček o něco málo pomohl. Nejsem žádnej profík, ale sama se s tím potýkám a tak vypouštím co mě napadne :) Taky doufám, že se článek líbil.
Taky se omlouvám za pravopisné chybky :D

Mějte krásný den <3


Jednou dole a jednou nahoře

20. června 2017 v 18:46 | Farted Amaya |  Pozitivně
Ahoj, dnes je tu článek u mě nezvyklí, ale musím se někam vypsat.

Dnes to bude článek nejvíce o mě a co se týče mého sebevědomí, cvičení a no.., uvidíme jak moc se rozepíši.

Aby jste se dostaly do obrazu. Tak cvičím něco přes rok. Občas jsem zhřešila a necvičila třeba 2 měsíce a jedla jsem si co se mi zachtělo. A to bylo špatně. Teď nedávno asi měsíc zpátky jsem měla taky malou pauzičku a rozhodla jsem se do toho obout a to pořádně. Prdím na nějaké vážení jidla a hlídání maker, protože to neumím a ani bych se to asi nenaučila. Pokouším se jíst zdravě, cvičit a mít stále nějaký pohyb.

A proč tohle všechno píšu? K tomu se teď dostaneme.

Snažím mít ráda samu sebe. Neřešit co si lidi myslí, a naopak nepomlouvat je. Snažím se myslet pozitivně a být naladěná a jak se mi dařilo. A pak bum!

Včera jsem se přeměřovala po 3 týdnech. Samozdřejmě žádný úbytek nikde nebyl. Jen jsem přibrala na svalech (což je dobře) Ale tuk dolu nešel. Jediný co šlo dolu byly prsa.. *__*
No a měla jsem jít cvičit, jenže jsem se sesipala. Odcvičila jsem jen pulku série div jsem nekončila s brekem. Vyčítala jsem si víkendové volno a papkání, bohužel i alkohol. Naštvaná jsem na sebe byla.
Tak jsem se sebrala a šla to rozdýchat na nákup. Vše bylo okey.

Dneska jsem zase vstala tak nějak pozitivně. Stejně to ve mě bylo. To vyčítání a to vše špatné. Na člověka to občas přijde no.
Bavila jsem se o tom s kamarádem (gejem) a říká mi, že se na to nemám zaměřovat, jinak to bude furt stejné. Tak jsem mu odpověděla, že to vím že už prdím na nějaký dvou týdenní přeměřování a tak dále.

Sebrala jsem se a šla cvičit. Vzala jsem si sport. podprsenku a kraťasy. Při cvičení jsem občas jukla do zrcadla a říkala jsem si jaký jsem tele, že mám postavu akorát a že to moc hrotím.

A tak vznikla tato fotka:

Toto je 30seconftranformation. 30 vteřinová transformace.
A vlastně proč to sem dávám?
Každá žena či dívka má nějaké nedostatky. A tím, že všechny budeme ukazovat jen své krásné fotky tím moc jiným nepomůžeme. Ty s malím sebevědomím si myslí jak jsou "jsme" krásné a přitom to je jen fotka.

Proto máme mít rady sami sebe a s nikým se nesrovnávat.

Taky se to zatím jen učím, ale nejde o to že máme jednou za čas deprese a spadneme na hubu. To nejhlavnější je to, že se zvedneme a makáme dál.
Tak jako já jsem si to uvědomila tak doufám, že si uvědomí i jiné dívky, slečny a ženy. Prostě jste "jsme" krásné sami pro sebe a nesmíme řešit nějaké báchorky blbých puberťaček. To oni jen závidí, že máme tu vůli bojovat a vzít si na sebe třeba krátké triko i když nejsme vymakané. Mějte se rádi😍❤

A pokud ste to někdo dočet až jsem tak tleskám 🙏👊👏

PS: Snad Vám nebude vadit občasný článek na toto téma :) Mám udělat rubriku?

Výlet na hrad Pecka 11. ‎června ‎2017

19. června 2017 v 23:41 | Farted Amaya |  Výlety
11. června jsme si s přítelem řekli, že někam pojedeme. Tak jsme se zbalili a jeli jsme za mou sestrou do Nové Paky a taky jsme zajely na hrad Pecka.

Cestou jsme měli krásný výhled tak jsem ho hned musela nafotit.


Konečně jsme dorazily na hrad. Na fotce přítel.



A teď takový mini příběh k fotce pod textem :D K té studně vedli schody po kterých si spokojeně ťapkám. Přítel nešel, čekal na mě až si to vyfotím. Najednou jsem se tak lekla, že jsem málem zahodila foťák. Jelikož jsem nic takového nečekala a v tu ráno to byl pro mě šok :D No a objevil se tam pan opilec :D No vážně jsem se lekla...


A aby tady nebyly fotky jen hradu a přítele tak jsem hodím jednu kde jsem já.


Výlet jsem si moc užila. Chytli jsme krásné počasí. No po Pecce jsme jeli za sestrou, ale to nemám žádné fotky. Tak jedna poslední na rozloučenou. Zbytek fotek najdete dole :)



Kam dál

Děkuji za komentář a příjďte zas.